neděle 3. července 2016

Vítej zpět, starý příteli

První běh po mnoha mnoha měsících je jako potkat starého přítele. Nejdřív nevíte, kde začít, ale za chvíli se bavíte, jak kdybyste se nikdy nerozloučili.


Tak nám zabili Ferdinanda a já jsem se opět rozeběhla. Původně jsem to měla v plánu, až budu pod 100 kg, ale zaprvé to nebude hned a zadruhé potřebuju dostat tepovku a svaly na trošku lepší úroveň, abych se v tom Harrachově neskutálela z kopce okamžitě.

Rozhodla jsem se to nepřehánět, nejdu na výkon, ale na pocit. Tepovka pekelná, ale tak to bylo vždycky, i když jsem začínala, i když jsem měla natrénováno. Když jsem se dostala na 180, zpomalila jsem, snížila ji na 160 a zase se rozeběhla. Část jsem i jen šla, to byl dlouhý táhlý kopec; nemělo smysl se kompletně zrušit a tepovka byla dost vysoko i tak.

Nožičky bolí (nejvíc při chůzi ze schodů), ale když jsem si potom dala oběd, tak jsem měla v bříšku jak v pokojíčku - tak mi bylo dobře :-)

Zítra jdu rehabilitovat rameno, takže v bazénu ulevím svalům, ale v týdnu zase někam vyrazím, ať svaly dostanou zabrat. Má být chladněji, tak to půjde dobře.

Pokud máte Garmin nebo Endomondo a chcete sledovat, jak běhám, stačí zadat Heavy Runner a najdete mě.



Po cestě jsem si chtěla natrhat trochu polního kvítí, ale takhle je hezčí

Žádné komentáře:

Okomentovat