středa 29. června 2016

Už zase skáču přes kaluže

Každý občas potřebuje pauzu. I kdyby měla trvat rok.


Zdravím vás po dlouhé době, přátelé. Po dobrodružství na farmě jsem měla co dělat, abych se zase postavila na vlastní nohy a vybudovala si nějaké stabilní zázemí, takže jsem se na nějaké hubnutí, běhání a cvičení zvysoka vykašlala (není to tak úplně pravda, jednu dobu jsem i celkem pravidelně cvičila s vlastní vahou doma, ale to je jedno). V poslední době ale začínám mít pocit, že se dostávám do nějaké své "zóny komfortu", ve které se chci zase zabývat svým tělem, které prostě potřebuje dát do formy.

Úspěšně jsem se vypracovala až na 109,5 kg (a to jsem v dobých největší slávy, tedy těsne před Vánoci 2014 měla 100,7 a celý loňský rok jsem se držela kolem 103,5 kg). V tu chvíli jsem prostě najela na režim 5000 kJ denně a za těch pár týdnů jsem dnes zaznamenala 104,8 kg. Zatím jsem necvičila, protože jsem si kromě zad (ta už jsou v pohodě) dovezla z farmy natržené úpony v levém rameni, které teď konečně rehabilituji, a navíc s tak nízkým energetickým příjmem mi už moc energie nezbývá. A tady nebylo co psát, tak jsem se prostě stáhla.

Ale teď začínám pocit, že jsem zase zpátky "na trati", rameno se hojí, váha jde dolů... Chtěla jsem počkat, až to spadne pod stovku, a pak zase začít běhat a přidat trošku na jídle, a chodit do posiloven a tak (ani nevíte, jak mám hrozně ráda ten pocit, že jsem silná - přijde mi to divné, ale posilovna prostě byla bomba), ale tak nějak mi to nedalo, tím cvičením s ramenem to se mnou začlo šít, začala jsem plánovat, jak až mi skončí rehabilitace, si naplánuju cvičení, a včera to přišlo :-)

No jsem pako, nadávejte mi, jak chcete, ale já jsem se přihlásila na výběh skokanského můstku v Harrachově :D Za všechno může Rungo, které o tom napsalo článek, a mě to prostě oslovilo. Už se z toho nevykroutím, zaplatila jsem startovné, zamluvila pokoj v chajdě v Harrachově a oznámila cestu na stránkách pro spolujízdu. Počítám s posledním místem, ale rozhodně se nechci nechat úplně zahanbit a mám měsíc a půl na běhání po schodech. Kdybyste se někdo chtěli přidat, tak mě v nejbližších týdnech najdete buď v Brně na Schodové nebo v některém z nejvyšších paneláků :-)

No, to je pro začátek asi tak všechno, jestli vás něco zajímá, asi už jsem připravena odpovědět na jakýkoliv dotaz, takže do mě!

4 komentáře:

  1. Sláva, sláva, sláv. Skáču metr vysoko, že se moje motivace vrátila.

    OdpovědětVymazat
  2. Držím palec. :) Mna caka navrat v listopadu, dufam. :)))

    OdpovědětVymazat
  3. Wow, tak to je super výzva, schody :) Fandím ti, ono je strašně super mít nějakou motivaci, nějaký bod v budoucnu kvůlikterému to člověk dělá, na který si trénuje...:) Já mám 10 km závod v září a nějak se mi to začíná blížit...:D Tak hodně štěstí a pevná kolena! :) (já mám zatím kolena v pohodě, ale místo toho mě zlobí pata, což je taky fajn :-()

    OdpovědětVymazat