úterý 27. října 2015

Proč máme všichni nízké sebevědomí?


Nejsem psycholog, ale s nízkým sebevědomím mám spoustu zkušeností.


Vždycky mě udiví, jakým dalším způsobem se může nízké sebevědomí projevit. Máme ho skoro všichni. Neznám teorii, jak vzniká, ale dokážu s představit, že uštěpačné poznámky kamarádů, nedostatečná podpora v rodině, ponižování a/nebo špatné známky ve škole, zklamání sebou samým, nízky plat či přehnaná očekávání obecně s tím můžou mít něco do činění.
S projevy nízkého sebevědomí se pak setkáváme každý den: ať už je to někdo, kdo se sám ponižuje a shazuje nebo naopak se přehnaně předvádí. Ať už je to naše nevzhledná kamarádka s nadváhou nebo krásná štíhlá blondýnka, po které se můžou chapi zbláznit. Obě můžou trpět nízkým sebevědomím. U tlusté kamarádky to chápeme, ale u krásné blondýnky ne. A přesto i ta si mohla projít právě těmi přehnanými očekáváními, která nenaplňovala, nebo je naopak splňovala, ale okolí to vždy považovalo za samozřejmost, takže to nikdy náležitě neocenilo.

Každý jsme unikát

Ať jsou příčiny nízkého sebevědomí jakékoliv, ať nám někdo v dětství řekl, že jsme tlustí nebo škaredí, a my si to už ani nepamatujeme, ale tu jizvu na duši máme nebo jsme ani rodiče neměli, aby nás podpořili nebo jsme je měli a oni se snažili nám dát všechno, ale přesto jdeme životem z nějakého důvodu se zraněnou duší, vždycky je cesta ven. Nikdo se nenarodil neschopný, nikdo se nenarodil nehoden lásky, soucitu, uznání, přátelství a dalších věcí. A přesto se tak spousta, možná většina z nás, někdy cítí. Je to hrozná škoda a mám pocit, že dnešní společnost nepřispívá tomu, aby se to zlepšilo (podle časopisů musí ženy vypadat jako topmodelky a muži vydělávat milióny, aby z něco stáli atd.).

Každý jsme výjimečný a jedinečný, každý máme dobré i špatné vlastnosti, každý máme nějaké schopnosti či dovednosti a i když nejsme v něčem nejlepší na světě, i když nejsme nejkrásnější na světě, i když nejsme nejrychlejí na světě, i když nemáme takovou práci, jakou bychom chtěli, i když nevyděláváme tolik, kolik bychom si představovali, i když máme kila navíc, i když děláme chyby, jsme to my, je to náš život a jsme naprostý unikát. Jeden vedle druhého. Lidstvo tvoří miliardy unikátních lidí. Nikde na světě nenajdete dva stejné. A neexistuje žádný objektivní důvod, proč by někdo měl být lepší a někdo horší. Jsme jen jiní. Kritéria, podle kterých jsem já horší člověk než někdo jiný, protože vážím víc, než je obecně uznávaný zdravý průměr, si vymysleli lidi, kteří nemají nic lepšího na práci, než soudit ostatní.

Kdo má pravdu?

Asi nemá smysl v tuto chvíli dávat za příklad sebe, všichni víme, kde u mě leží jádro pudla a proč bych měla mít nízké sebevědomí, a většina z vás na mě už nějaký názor má. Ale uvedu jiný příklad. Mám kamaráda. Je neskutečně zručný, dokáže rozebrat a poskládat celý počítač, dokáže opravit auto, dokáže poradit po telefonu, co s autem je, aniž by ho viděl. Takového kamaráda by určitě potřeboval každý. Je toho víc. I když vás nezná, bude se vám snažit v rámci možností pomoci, poradit a utěšit vás, když budete potřebovat. Udělá to pro vás, i když mu nejste nijak zvlášť sympatičtí, ale on cítí, že to potřebujete. Bude si s vámi povídat, udělá vám vrbu. Dámy určitě bude zajímat, že má nádherné oči a úsměv a dělal bojové sporty, takže se s ním nemusí bát jít večer parkem. Má i špatné vlastnosti, samozřejmě. Jako my všichni. Ale on bohužel má tendenci vidět jen ty špatné.

Popsala jsem vám člověka, který je pro mě jako můj anděl strážný. Ale on se odmítá vidět mýma očima. Přes svou bolavou duši, přes své nízké sebevědomí se nedokáže vidět jinak. Znáte ten pocit? A kdo má pravdu? On nebo já? Nebo je pravda někde uprostřed? Co myslíte, že by se stalo, kdyby se začal vidět mýma očima? Nafouknul by se? Nebo by si jen uvědomil svoji cenu a mohl se přestat zabývat tím, jak si nemůže najít práci nebo vztah, protože to nebo ono, ale konečně by se začal věnovat tomu, jak uplatnit své schopnosti a dovednosti, aby práci našel, nebo jak zaujmout ženu,  o kterou má zájem?

Je to těžké, strašně často dáme na své okolí a máme tendenci si z toho okolí vybírat jen ty negativní reakce. Psycholog by to určitě uměl popsat. Ale zkuste se sami zamyslet, jestli máte podobnou zkušenost - deset komplimentů zabije jedna uštěpačná poznámka. Obvykle od člověka, který se tím, že upozorní na něco, co on u nás považuje za nedostatek, snažím odvrátit pozornost od svých vlastních nedostatků. Ale celé je to jenom v nás. V naší hlavě. Okolí nežije jen tím, kolik vážíme, jakou máme práci, kolik vyděláváme, do čeho se oblékáme atd. Všichni mají svých problémů dost. A pokud upozorňují na naše, dělají to proto, aby někdo neupozornil na jejich. V ideálním světě by si každý hleděl svého a ostatním dával najevo podporu. A někteří lidé to dělají. A my jejich slovům nevěříme, protože to určitě říkají jenom tak. Ale kdyby tomu sami nevěřili, tak proč by vůbec něco říkali?

Jak to řeším?

Vím, není to snadné, snažit se na sobě vidět to pozitivní, když se nedaří. Ale ono se to časem přehoupne, když se o to budeme vědomě snažit a místo toho špatného se zaměřit na to dobré. Mám pár kilo navíc? Ok, dobře, ale zase umím výborně vařit a dělá mi radost, když to partner/rodina/přátelé ocení. Neumím vařit? Ale zato umím programovat. Neumím s počítačem? Nevadí, jsem příjemný společník a umím jednat s lidmi. Co neumím, můžu se naučit. Nadváha se dá spravit. Krása je v očích toho, kdo se dívá. Okolí nám může být se svými poznámkami a hodnoceními ukradené. A my sami bychom se měli vědomě snažit uvědomovat si na sobě to dobré a snažit se na tom stavět. A podporovat ostatní, aby na sobě také viděli to dobré. A pak bude ten světový mír :-)

Why do we all have such low self esteem?


I am not a psychologist but I have a lot of experience with low self esteem.


I am always amazed with how low self esteem can manifest. Most of us have it. I do not know the theory how it is caused but I can imagine it has something to do with mean comments, lack of support, humiliation and/or bad grades at school, disappointment with ourselves, low salary or exaggerated expectations.
We encounter signs of low self esteem every day: no matter if it is someone who degrades themselves or on the contrary shows off. It could be our homely overweight friend or a beautiful thin blonde that drives all men crazy. Both can suffer from low self esteem. We understand it in a fat friend but not in a pretty blonde. And yet she could have had to deal with exaggerated expectations that she could not fulfill. Or she actually did fulfill them but everybody considered it natural and never appreciated it.

Each of us is unique

No matter the causes of the low self esteem, no matter if someone told us we are fat or ugly when we were children and we do not even remember that but we are still scarred. No matter if we did not have parents to support us or we did have them and they did their best yet not enough for us to grow up with high enough self esteem. There is always a way out. Nobody was born incompetent or unworthy of love, compassion, respect or friendship. And yet many of us, maybe ost of us do feel like that from time to time. I think it is a shame and I feel that the society does not help to change that (according to magazines a woman must look like a top model and a man must make millions to be worth anything etc.).

Each of us is special and unique, each of us has good and bad qualities, each of us has some skills and talents. And even though we are not the most beautiful or the fastest or we do not have a job we always dreamed of or do not make as much money as we wanted or if we are overweight or make mistakes, it is us, our life and we are completely unique. Each of us. Mankind is made of billions of unique individuals. There are no two completely same people. And there is no objective reason why someone should be better and someone worse. We are different. The criteria, according to which I am a worse person than someone else because I weigh more than a generally acepted healthy weight average, were made up by people who have nothing better to do than judge others.

Who is right?

I do not think it makes sense to put myself as an example as we all know where my problem is and why I should be having a low self esteem. Besides, most of you already probaby already have an opinion of me. However, let me give you another example. I have a friend. He is incredibly skiled and can take a computer apart and put it back together. He can also repair a car or even advice on the phone what could be wrong with it. I bet everybody needs a friend like that. And this is not all. He will try to help, advise or comfort you, even though he does not know you. He will even do this even if he does not particularly like you but he feels you need it. He will talk to you and let you talk to him. Ladies might be interested that he has beautiful eyes and smile and he has done martial arts so you do not have to be afraid to walk with in in a park at night. Of course, he has some bad qualities too. Like everybody. Unfortunately, he tends to see just the bad ones.

I have just described a person who is like my guardian angel. However, he refuses to see himself through my eyes. He is unable to see himself differently through his sore soul and low self esteem. Do you know this feeling? And who is right here? Him or me? Or is the truth somewhere in the middle? What do you think would happen if he saw himself through my eyes? Would he become cocky? Or would he finally become aware of his worth and could finally stop worrying about him being unable to find a job or a relationship because of this or that and would he finally focus on his skills and talents ?

It is hard, we often listen to people around us and we tend to pick the negative reactions. I am sure a psychologist would be able to describe it better. But try to think if you have experience - ten compliments get killed by a single mean comment, usually made by a person who is trying to hide his own problems by pointing out ours. It is all in our minds though. Others do not care about our weight, job or salary. They have enough of their problems and if they are pointing out ours, it is to prevent someone from pointing out theirs. In an ideal world everyboody would be minding their own business and support others. And some people do so. And we do not believe their words because we are sure they are just saying it.

How do I deal with it?

I know it is not easy to try and see the positive side of ourselves, especially when we are not doing well Nevertheless, it will change in time if we do focus on the positive. Do I have a few extra kilos? Ok but I am a good cook and it makes me happy that my partner/family/friends appreciate it. Can I not cook? Meh, I can code a website. Can I not operate a computer? It does not matter because I am a good companion and can deal with people. I can learn what I do not know. I can lose weight. Beauty is in the eyes of the beholder. Let us not care about other people and their mean comments. Let us try and focus on the positive side of ourselves and work with that. And suppport others to see the good in themselves too. And then we will have the world peace :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat