středa 9. září 2015

"Zbytečné" kardio a o krávě, která chtěla běžet maraton

Na farmě se člověk nikdy nenudí a pohybu je opravdu víc než dost.


Začnu krávou, protože mě to dnes pobavilo, když jsem si vzpomněla na ten pohled, když jsem včera vyběhla z dojírny a uviděla jsem už jen třesoucí se zadek a rozlétané nohy krávy 932, jak zabočuje z farmy na hlavní silnici.

Kráva 932 je krásná hnědá kráva plemene MRI, která dobře dojí a jednou z ní bude výborný guláš. Když jsme ji přivedli z pole, bohužel se nám na betonu rozplácla a udělala ukázkový provaz zadníma nohama. Podařilo se nám ji postavit, ale v průběhu několika dní se to opakovalo, tak jsme se rozhodli ji místo do kravína dát na pole, aby měla dostatek pohybu a dala se dohromady. Z pole jsme ji potom vodili na dojení.

Včera jsem ji přivedla jako první, potom jsem ji pustila do odděleného přístřešku, kde čekala, až podojím ostatní krávy a pustím je zpátky do kravína a ona půjde zpátky na pole. Zrovna jsem se potýkala s jednou jalovicí, kterou jsme den předtím přivedli do stáda, které dojíme, když přišel David, kde mám 932. Já říkám, že je v tom odděleném přístřešku. David, že není. Poslala jsem ho tedy, aby se podíval na pole, jestli ji už Tracy náhodou nepustil. Mezitím jsem se vztekala s jalovicí a rozhodla jsem se, že se s ní nebudu vztekat sama, a vyrazila jsem z dojírny, abych našla Tracyho, který by mi s ní pomohl.

A tu se mi naskytl onen pohled na třesoucí se zadek a naprosto neladné nožky 932, jak si to štráduje ven z farmy. Vyrazila jsem za ní, z pravé strany zrovna přijížděl Tracy s krmením, já jsem jenom zavolala :"Zdrhá kráva!" a běžela jsem dál. Myslím, že jsem musela trhnout rychlostní rekord ve své váhové kategorii, ale krávu jsem naštěstí dohnala a odvedla ji zpátky. David, zřejmě zapomněl zavřít vrátka, když šel krmit tele v přístřešku, kde stála 932, a ta prošla zázemím dojírny a šla si pochutnat na soli, která je rozmístěná v nádobách podél silnice. Na maraton tentokrát nedošlo.

"Zbytečné" kardio jsem si dala dneska se smetákem. Začalo to před pár týdny, kdy se nám vyrovnal počet narozených jaloviček a býčků. Býčky prodáváme, ale musejí u nás pár týdnů zůstat. Tracy se proto rozhodl udělat jim chlív v jednom z přístřešků v horní části farmy. Znamenalo to přehradit přístřešek balíky siláže a dvěma brankami a vystlat chlív hromadou jemných pilin, které telata zbožňují.

Po dvou týdnech se ale rozhodl, že je tam nahoře průvan, a býčky jsme opět přesunuli jinam. Chlív tak zůstal několik týdnů opuštěný. Předevčírem jsem čistila chlívy jaloviček (máme je rozdělené na čerstvá miminka, hlavní "školku", chlív pro ty, co odstavujeme od mléka, a pak ty největší, které už jsou odstavené. Při té přííležitosti jsem zčásti vyčistila zmíněný téměř nepoužitý chlív pro býčky a odvezla většinu pilin, které tam měli, bagrem a rozházela je lopatou po chlívech.

Dnes se ale Tracy rozhodl, že to nestačí, protože chtěl prostor využít jako sklad pro pšenici, kterou nám přijedou dneska namlet a kterou používáme do směsi pro krávy. A tak jsem strávila hodinu a půl se smetákem a čistila a zametala, až se mi konečně udělaly ty mozoly, o kterých všichni říkají, že bych je přece měla mít.

Nakonec jsme strávili skoro půl dne vyklízením a chystáním a ztratili tak spoustu času, který jsme mohli věnovat něčemu důležitějšímu. Někteří farmáři asi neumí přemýšlet systémově a řeší problémy, jak přijdou. Ale jako kardio výborná záležitost a doporučuju :-)

Lopatka a smetáček

Původně jsme měli rušit jenom tuto část, ale nakonec jsme dělali celý přístřešek

1 komentář:

  1. Hello, stumbled on your blog by accident. It is interesting. The irony is my name is Tracy HeavyRunner and I am from Utah. My husband and his family is Native American. Well good luck with the farm and the weight loss

    OdpovědětVymazat