čtvrtek 2. října 2014

O lhaní, strachu a pohodlnosti (volné pokračování minulého blogu)

Lžeme si všichni, nejen lidi s nadváhou.


Nedávno jsem psala blog o tom, jak si lidé s nadváhou často lžou do kapsy. A od té doby jsem se posunula ještě dál - do kapsy si lžou úplně všichni. Hubnutí je jeden z problémů, kdy je to nejvíc vidět, ale je to úplně stejný problém jako všechny ostatní, se kterými každý z nás každodenně bojuje. A nejhůř na tom jsou takoví ti "profesionálně něštastní" lidé.

Známe je všichni. Po úvodních zdvořilostech najedou na monolog o tom, jak se vlastně mají příšerně, jak je to všechno na houby, jaké mají problémy, a hlavně jak jim nikdo nerozumí, protože všichni ostatní se mají lépe než oni a oni nesou na svých bedrech všechny problémy světa. Teď pominu to, jak je to většinou otravné a vyčerpávající někoho takového poslouchat. Ale zamyslela jsem se nad tím, proč ti lidi, když jsou tak strašně nespokojení se svým životem, nejdou a něco s tím neudělají.

Obávám se, že odpověď je tak prostá, že se to asi bude většině lidí zdát jako nesmysl (zvlášť těm "profi nešťastným"). Člověk se bojí změny. Člověk je tak vystrašený z toho, že by se něco změnilo k horšímu, že se nechá dál sekýrovat od partnera, že bude dál v příšerné práci za mizerný plat, že si nedodělá školu nebo že se neodstěhuje do jiného města, kde sežene práci spíš. No a samozřejmě kromě toho, že si to často ani neuvědomují, že za tím vším stojí obyčejný strach, tak se bojí, co na to ostatní, takže je potřeba vymyslet tzv. "cover story", tedy pohádku pro okolí.

Taková pohádka ani nemusí být vědomá. Člověk má tendenci si to nejdřív probrat sám se sebou a zjistí, že odstěhovat se do jiného města by znamenalo dočasně slevit ze svého pohodlí, kdy sice nemá na nové boty pro děti, ale nemusí se zrovna stěhovat, protože to by znamenalo balit a vybalovat a otravovat se se stěhováky, pak hledat dětem novou školu, a kdovíco ještě, takže to vlastně nejde. A přesvědčí sám sebe, že to nejde, a pak se o tom snaží přesvědčit i okolí, které tomu přece stejně nemůže rozumět, protože v takové situaci nikdy nebylo.

Emoce jsou občas dost na překážku, jak se jedná o zásadní změny v životě. Nejhorší ze všeho je asi strach, který vyvolá pochyby. A pak samozřejmě lenost, pohodlnost. Líní jsme asi všichni. Jsme živočichové jako každý jiný a když budete pozorovat přírodu, tak zjistíte, že zvířata vynakládají energii jen pro získání potravy, ale že by se třeba pes přetrhnul a běhal po bytě, aby si udržel kondičku, to asi ne. Mít strach je asi taky normální, ale i strach by měl být konstruktivní a vyvolávat v nás větší ostražitost, ne nás naprosto ochromit a utlumit.

Když ono je asi pohodlnější si na věci stěžovat, než s nimi něco dělat. Jasně, postěžujme si, poplačme si, zanadávejme si, ale pak se zvedněme a pošleme neurvalého partnera k šípku a zařiďme se sami pro sebe nebo si najděme lepšího. Dejme výpověď v práci, která nás každý den ubíjí, a poohlédněme se po takové, kde nás docení. Nebo si založme vlastní byznys. Spočítejme si, jak splatit svoje dluhy, holt na Vánoce dětem nekoupíme mobily, ale knížky, ale budeme bez dluhů. Nebojme si říci o pomoc. Vždycky se někdo najde, kdo nám tu pomocnou ruku podá, když budeme upřímní a opravdu se budeme snažit. Hlavně se nebojme změny. Ve výsledku je každá změna, o kterou se pokusíme, změnou k lepšímu.

Dneska to nemělo s běháním ani hubnutím nic moc společného, ale cítila jsem potřebu se k tomuto tématu vyjádřit trochu hlouběji. Chápu, že jsou problémy, které se řeší velmi těžko. Obzvlášť třeba těžká nemoc nebo neštěstí v rodině atd. Doufám ale, že chápete, že o těchto problémech nemluvím. Mluvím o problémech, které máme možnost řešit, ale často o nich radši jen mluvíme a nerozhoupeme se k tomu, abychom s nimi něco udělali. Některé věci samozřejmě nejdou hned, něco se musí řešit postupně. Ale znáte určitě sami ten pocit, kdy začnete po dlouhé době konečně řešit nějaký problém a hrozně se vám uleví už jen proto, že se něco děje.

Ať se vám vše daří, a když už se náhodou do problémů dostanete, přeju vám, ať nezvítězí strach! (a pokud ano, naslouchejte svému okolí, které není tímto strachem zatíženo a může vám poskytnout nadhled, který potřebujete)

2 komentáře: