čtvrtek 17. července 2014

Jak... přišel konec (a vzápětí Ježíš Kristus)

Moje tréninky s Mr Big (neboli panem Božským neboli mým osobním trenérem) stále pokračují ve frekvenci třikrát týdně.


Z počátečního oťukávání jsme přešli do fáze, kdy už víme, co zvládnu, a pokaždé trochu přidáme. Na tom, jak mi to půjde, má velmi často zásluhu také snídaně. Zjistila jsem, že funguju zásadně na vajíčka (ať pak jdu cvičit v kteroukoliv denní dobu). Sladká snídaně má za následek velmi rychlé vyčerpání sil.

Dnes jsme byli opět cvičit na blízkém hřišti. Opět jsem visela na TRX, opět jsem se válela na ručníku, opět jsem se pokoušela o prkno (neboli výdrž ve vzporu na loktech/natažených rukách a na špičkách nohou). Dnešní cvičení mělo několik nej - kromě toho, že to šlo skoro samo, jsem vydržela velmi dlouho právě v pozici prkna a také na mém "oblíbeném" stroji, kde sedím a zvedám se odtahováním mechanismu před sebe a nahoru (bez protiváhy) - zvedla jsem se dva a půlkrát za sebou (což je velký úspěch, dřív to bylo maximálně jednou a pak přestávka).

Dále se mi velmi posílila kolena, takže na TRX zvládnu dělat i dřepy. Zdá se, že to moje proklaté koleno začíná fungovat tak, jak má. Sice mám celou pravou stranu nepoměrně silnější, ale postupně začíná zabírat celé tělo.

Dnes jsme i změřili celé tělo krejčovským metrem, takže do budoucna budeme mít referenční údaje. Dnes prostě samá pozitiva :-)

No a nakonec veselá historka z natáčení - visím si tak na TRX (rozuměj jsem ve velkém náklonu a držím v přitažení), mám co dělat, abych se udržela, a pan trenér povídá: "Ještě chvilku, konec už se blíží, už ho vidím, už je za rohem, už je skoro tady!" A já jak jsem byla v tom napětí, tak jsem procedila skrze zuby: "Ježišikriste!" A pan trenér na to opáčil: "Ano, a Ježíš Kristus přichází hned vzápětí!" No vůbec to bylo dneska veselé (například když pět vteřin bylo pokaždé jinak dlouhých, podle toho, jak panu trenérovi zrovna měřily hodinky) :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat