sobota 21. prosince 2013

Jak... jsem machrovala

Dneska jsem se hecla, že vyzkouším, jak vlastně dlouho zvládnu běžet na jeden zátah.


A běžela jsem. A běžela. A pořád. Až jsem oběhla celý okruh plus ještě rybník a pořád bych mohla běžet dál, ale měla jsem hlad a nesměla jsem se před koncertem zničit, tak jsem skončila. Výsledkem bylo cca 25 minut v kuse!!!

Krize přišla cca v 17. minutě, kdy jsem opět běžela do mírného kopečka, ale vzhledem k tomu, že jsem se blížila ke konci okruhu, tak jsem věděla, že už to doběhnu, navíc následoval "zkopec", což jde vždycky samo. Obecně to prostě šlo samo od sebe, nebyl důvod přestat, dech dýchal sám, nohy běžely samy, k tomu jsem poslouchala vánoční CD Kantilény...

Kdo nesledoval moje pokusy od začátku, začínala jsem na 1 minutě běhu plus chůze a postupně jsem přidávala dobu běhu oproti době chůze. Naposledy jsem běžela 3 x 7 minut po sobě a prokládala to 1 minutou chůze.

Musím se poplácat po rameni, protože jsem na sebe fakt hrdá. A navíc to znamená totální převrat v mém běžeckém životě! Budu muset konzultovat s kamarádem trenérem, jak postupovat dál, jestli se vrátit k pauzám, nebo pokračovat v dlouhém běhu, a jak to rozdělit. Bude to boj, ale jak říká klasik: "Já su tak ščastné..." :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat