úterý 31. prosince 2013

Jak... mě vybrali

Konec roku je časem bilancování. Já mám však naprosto ohromnou zprávu, která hledí do budoucnosti tak moc, jak to jenom jde. 


Před rokem a půl jsem se přihlásila do projektu Mars One, který si klade za cíl vytvořit na Marsu stálou lidskou kolonii od roku 2023. Přihlásilo se dalších 200 000 lidí z celého světa. Každý poslal video a informace o sobě. Z České republiky se nás přihlásilo devět, z toho dvě ženy. 30. prosince 2013 konečně rozeslali emaily s informací, kdo byl či nebyl vybrán do druhého kola pohovorů a testů. Vybrali celkem 1058 lidí z celého světa a JÁ JSEM JEDNOU Z NICH!!!

Asi si dokážete představit, jak jsem z toho nadšená! Heavy Runner tímto získá naprosto nový rozměr. Doteď jsem běhala, abych se naučila běhat, abych se dostala do kondice a při té příležitosti i zhubla. Teď je ta motivace o to větší, že se do té kondice musím dostat co nejdřív, abych prošla všemi testy, protože trénink pro pobyt na Marsu bude zcela jistě velmi fyzicky náročný.

Mým prvním úkolem jako budoucí kosmonautka (já jsem vždycky chtěla být kosmonautka! :-) ) je rozšířit povědomí o tomto projektu a také získat finanční podporu. Vzhledem k tomu, že projekt je velmi finančně náročný - je třeba trénovat desítky lidí, zaplatit týmy, které se podílejí na vývoji modulů pro pobyt na Marsu a samozřejmě i dopravního prostředku, a také techniku, která bude používána - a jedná se o soukromý projekt, je třeba do začátku každé koruny, resp. každého eura či dolaru. Časem se bude projekt vysílat jako reality show, což by mělo projekt částečně také financovat.

Pokud byste rádi tento projekt finančně podpořili, pak máte možnost zde.

Vytvořím stránku na Facebooku pro zájemce o projekt Mars one a moji účast v ní. :-) Pokud vás bude zajímat jen běhání, Heavy Runner samozřejmě poběží dál. Jdu si zaběhat! :-)

neděle 29. prosince 2013

Jak... mě píchalo v boku

Dnešní běh měl několik nej, a to i přesto (nebo možná právě proto) že jsem se celý týden "flákala".

Zezačátku jsem si říkala, jak budu psát dnes o tom, že běhat jen třikrát týdně a mít prodlevu delší než dva dny, protože jsem byla rychle unavená. Dneska mi teda dost nestačil dech. Začalo mě po pár minutách šíleně píchat v boku a nechtělo to přestat. Ze zkušenosti vím, že nemá smysl se zastavit a rozdýchat to, protože bych se rozběhla a začalo by to znova. Tak jsem prostě běžela dál, trošku jsem zpomalila, snažila se dýchat víc a po dalších deseti minutách to přestalo.

pondělí 23. prosince 2013

Jak... jsem se rozhodla o Vánocích váhu neřešit

Klasicky se před Vánocemi v novinách a časopisech objevují články a rady, jak o Vánocích nepřibrat atd. Rozhodla jsem se, že si Vánoce užiju se vším všudy.


Celý prosinec jsem se držela celkem zpátky, dva týdny jsem se postila (= nejedla jsem maso), užívala jsem si čočku s rýží a podobné laskominy, běhala jsem a běhala, a teď přichází Vánoce. A jak mi trenérka doporučila si čas od času udělat "prase den", tak jsem se rozhodla si udělat "prase Vánoce" a nekrotit se v množství salátu vinných klobás a cukroví.

sobota 21. prosince 2013

Jak... jsem machrovala

Dneska jsem se hecla, že vyzkouším, jak vlastně dlouho zvládnu běžet na jeden zátah.


A běžela jsem. A běžela. A pořád. Až jsem oběhla celý okruh plus ještě rybník a pořád bych mohla běžet dál, ale měla jsem hlad a nesměla jsem se před koncertem zničit, tak jsem skončila. Výsledkem bylo cca 25 minut v kuse!!!

středa 18. prosince 2013

Jak... jsem poslouchala své tělo

Dneska se mi běželo tak krásně, že se mi ani snad krásněji běžet nemohlo!


Jsem v půlce sedmého týdne, dělám tedy tedy 3 x (1 minuta chůze + 7 minut běhu). Výhled do příštích dvou týdnů je:
8. týden 2 x (3 minuty chůze + 10 minut běhu) - když budou ty Vánoce, tak to nechci nijak hrotit
9. týden 3 x (3 minuty chůze + 10 minut běhu)
a dál se uvidí.

No každopádně k dnešnímu běhu:

neděle 15. prosince 2013

Jak... jsem to nevzdala

Poměrně často mě lidé nabádají k tomu, abych to nezvdala. Děkuji všem za podporu, já to nevzdám!


Neběhám proto, že bych chtěla něco dokázat sobě nebo jiným. Neběhám ani proto, že je to teď móda. Stalo se to součástí mého života, stejně jako třeba zpěv. Do sboru chodím od druhé třídy a nepřestala jsem s tím, protože si sebe bez zpívání nedokážu ani představit. Stejně tak si nedokážu představit, že bych neběhala (i když běhám zatím chvíli).

úterý 10. prosince 2013

Jak... jsem překonala první krizi

První krize nastala ve čtvrtém týdnu a myslím, že už je za mnou.


Pokud jste pravidelnými čtenáři, pak si jistě pamatujete, jak jsem bojovala při čtyřminutovce (3 x 4 minuty chůze a 4 minuty běhu) a minuty navíc jsem se hrozně bála. Ale pět minut jsem dala poměrně pohodově a dnes jsem poprvé vyrazila na 3 x (2 minuty chůze + 6 minut běhu) a musím říct, že si dokážu představit, že bych běžela ještě déle.

neděle 8. prosince 2013

Jak... jsem se bála

Celou dobu jsem se na ni těšila i se jí bála a je tu. Zima, mráz a sníh.


Těšila jsem se, protože zimu mám moc ráda, navíc se blíží Vánoce a tak dále. No a bála jsem se, protože v zimě jsem ještě neběhala. Čeho přesně jsem se bála?
  1. že mi bude zima
  2. že mě bude bolet koleno
  3. že budu dýchat ledový vzduch a bude to bolet
  4. že zase onemocním

neděle 1. prosince 2013

Jak... jsem běžela na obláčku

Dnes jsem poprvé vyběhla na svých nových super extra hyper luxusních běžeckých botičkách!


Musím se hned pochlubit. Jsou extrémně škaredé. No posuďte sami! (a to ještě na fotce vypadají dobře)


No ale běhá se s nimi úžasně! Po zkušenosti s běžeckým pásem jsem posilovně dala vale a vyrazila jsem opět do terénu na 3 x (4 minuty chůze + 4 minuty běhu). Ještě nejsem úplně ve formě, takže se nohám jako obvykle nechtělo, ale musím říct, že se na botičkách (schválně říkám na, ne v, protože to je opravdu jako na obláčku) běželo a i šlo úžasně. Hlavně u té chůze to člověk stíhá vnímat, že je to pohodlnější, že nemusí překonávat nikde žádný odpor, že ta bota vlastně pomáhá dělat ten správný pohyb.

No prostě všichni, co říkali, že si mám pořídit běžecké boty, měli pravdu, jsem ráda, že jsem do nich investovala, a už se těším na příští týden, kdy navážu na těch pěti minutách!